Kdy jste se rozhodl, že ve spolupráci s novým sponzorem panem Dvořáčkem vstoupíte do výkonného výboru FK Blansko?

O této možnosti jsem začal uvažovat už od začátku listopadu, kdy ta nabídka přišla. Poté jsme možnosti spolupráce nastínili s dalšími potencionálními novými členy výkonného výboru na schůzce, která proběhla po Memoriálu Dana Němce. Rozmýšlel jsem se dlouho, protože jsem se v Blansku narodil a pokud bych tu měl u fotbalu působit, tak určitě ne jen jako. Zvažoval jsem všechny pro a proti, abych svoji činnost mohl dělat tak, jak si představuji. Musím se přiznat, že pokud bych nebyl z Blanska, tak bych do toho určitě nešel. Na klubu mi však záleží a chci mu v rámci svých možností pomoci.

Jakou roli hrál fakt, že v klubu působí jako člen revizní komise váš bratr Miloš a coby sekretář mládeže synovec Hynek?

Dostal jsem od nich hodně užitečných informací, z nichž bylo i pár ne až tolik pozitivních, ale i takové jsou při jakémkoliv rozhodování důležité. Určitě jsem s nimi několik otázek řešil a v mém rozhodování měli jejich poznatky také vliv.

Na valné hromadě se mluvilo také o koncepci mládeže a celkovém fungování klubu. Můžete tyto vize a plány nastínit?

Na úvod bych chtěl uvést, že pro Blansko jsou v současné době soutěže, které hraje ať už v mužské kategorii, nebo v těch mládežnických, optimální. Hnát se v současné době někam do vyšších soutěží nemá smysl. Jedním z cílů je určitě zintenzivnění spolupráce mezi jednotlivými týmy od A mužstva až po přípravky. Dále bychom chtěli zahájit spolupráci s místními základními školami, což je i jedna z možností, jak nalákat mladé sportovce k fotbalu. Určitě důležitou věcí zůstává také kvalitní spolupráce s městem, bez níž dnes prakticky žádný klub nemůže fungovat.

Blanenským evergreenem je absence hřiště s umělou trávou, což jste vy sám pocítil coby trenér, když jste A tým vedl na podzim roku 2012.

Pro Blansko je to velká škoda, že tu takové hřiště chybí. Jakmile přijde v říjnu změna času, tak v tu chvíli se prakticky nedá kde trénovat. Musí se to řešit formou trénování v Brně, nebo různě v tělocvičnách, což je samozřejmě pro klub finančně nákladné. Je to jeden z problémů, který by měl klub ve spolupráci s městem řešit.

V minulém roce se Blansko po dvou letech vrátilo do divize. Vy jste k tomu přispěl úspěšným podzimem, na který navázal váš následovník trenér Hajský, kterého jste vedení klubu doporučil. Na podzim jste viděl většinu domácích utkání. Na jakém místě by mohl podle vás A tým být na konci sezóny?

Já jsem měl svoji úlohu trenéra v Blansku jednodušší než Jirka Hajský, protože jsem přišel k mužstvu, které bylo hotové, pouze se doplnilo dvěma hráči z B týmu a ten tým šlapal. V zimě se i vinou faktu, že v klubu byla velká část hráčů pouze na hostování, tým rozpadl a já se musím přiznat, že když jsem přišel na jaře na první domácí utkání, tak jsem velkou část hráčů neznal. Klobouk dolů tedy před tím, že se podařilo postoupit. Určitě bych tým rád viděl, stejně jako blanenští příznivci, v horní polovině tabulky bez problémů se záchranou. V tuhle chvíli je však potřeba zůstat na zemi. Čím dříve se povede záchrana, tím to bude pro klub, pro město a pro všechny, kterým na blanenském fotbale záleží, dobře. Určitě to však nepůjde bez doplnění týmu, o které se budeme snažit. Jaro totiž bude nesmírně náročné.

Na výsledky Blanska v mužské kategorii i v mládežnických mají značný vliv hráči, kteří do klubu přišli z okresních klubů. Kvalitní spolupráci s nimi bude jistě také důležitá pro udržení současných pozic.

Bezesporu. Je potřeba s těmito kluby spolupracovat a to ne z pozice klubu, který hraje nejvyšší soutěž na okrese, ale z pozice partnera. Budeme se snažit navrhnout vždy takové podmínky, se kterými budou spokojeny obě strany.

Děkujeme a rozhovor a přejeme mnoho úspěchů v práci pro náš klub.