Trenére, snová premiéra, vítězství 2:0 proti prvnímu Třinci. Jak jste viděl průběh zápasu?

Věděl jsem, že nás čeká kondiční, silný, fotbalově a organizačně vyspělý tým s kvalitními hráči, vlastně profi klub. Zkusili jsme hrát z hlubokého bloku, po zisku míče jsme chtěli mít rychlou přechodovou fázi, což se nám dařilo a myslím si, že jsme měli více gólovek než soupeř. Ve druhém poločase nás soupeř zatlačil až moc. Kluci ale dobře plnili pokyny, měli jsme i štěstí, podpořili nás diváci, a to nás dovedlo ke třem bodům.

Pozměnil jste sestavu, Lahodný nastoupil na stoperu a od začátku vyběhli také Moll s Kamenským. Byla to reakce na soupeře, nebo jste tyto změny vyvodil z posledních zápasů, kdy se týmu bodově nedařilo?

Zápasy jsem měl samozřejmě nasledované, na některé jsem se byl i osobně podívat. Mám přehled o 3. lize, o divizi, o Krajském přeboru, o hráčích tedy vím velice dobře. Jak znám hráče z Třince, tak jsem se samozřejmě snažil získat co nejvíce informací o hráčích Blanska. Poté jsem si nastudoval doma z videa poslední zápasy, jak jsme hráli. Myslím si, že jsme zvolili sestavu takovou, která byla schopná uspět, protože to bylo hlavně o organizaci. Nebylo to o tom hrát si na vlastním písečku, ale týmovost nás dovedla k vítězství a ke třem bodům, ne výkony jednotlivce. Žádného Maradonnu, Messiho, Ibrahimoviče nebo Ronalda zde nevidím.

Už v prvním poločase jste šli do vedení po skvěle zahraném rohovém kopu. Věnovali jste se před zápasem nácviku standardních situací?

Nevěnovali jsme se tomu, ale řekli jsme si, co máme přesně dělat, a to se stalo.

Třinec vás ke konci zápasu dostával pod tlak, ale díky obětavému a zodpovědnému výkonu jste dokráčeli k, řekl bych, zaslouženému vítězství, což musí být pro hráče obrovská psychická vzpruha…

Tým šestkrát za sebou prohrál, to bylo hráče i předchozího trenéra doopravdy velmi nepříjemné. Přestanete si věřit a začnete o sobě pochybovat. Klukům jsem říkal, že je potřeba si vzpomenout na to, co se jim v životě podařilo, ne naopak. Řekli jsme si, že to jdeme smazat a udělat vše pro to, abychom uspěli. Kluci to splnili, štěstí bylo samozřejmě přítomno, ale s pokorou říkám, že na gólovky jsme byli lepší než soupeř.

Ještě se na závěr vrátím k vašemu návratu na lavičku Blanska, který sklidil od fanoušků na sociálních sítích klubu velmi pozitivní reakce. Váhal jste nad nabídkou dlouho a co hrálo při rozhodování největší roli?

Největší roli hrálo to, že do klubu přišel pan Jarůšek. Také moje žena, která mě vyhnala z domu a řekla mi, že už se to se mnou nedá vydržet. Už jsem koučoval doma celou rodinu a byli z toho trošičku nesví (smích). Také to sem na hřiště mám z domu 5 minut. Roli hrála i osoba předsedy Zdeňka Veselého a starosty Ing. Jiřího Crhy. Když si vzpomenu, jak jsem v Blansku začínal poprvé… V klubu jsem vlastně počtvrté. Nejprve jsem zde trénoval žáky a pak dorost, poté jsem odešel trénovat 2. ligu dorostu do Sparty Brno. Pak jsem se vrátil do mužů a nebylo zde nic, v zimě jsme trénovali doslova na poli na vedlejším hřišti na Údolní. Při dalším návratu už přece jen byly nějaké kroky, přišel pan Ing. Jiří Crha, poté Zdeněk Veselý a ty pokroky jsou zde obrovsky vidět. Máme daleko lepší podmínky pro trénování, zázemí je na úrovni, určitě nadstandardní pro 3. ligu. Před těmi několika lety jsem si vůbec nedokázal představit, že to tu dnes bude na takové úrovni.

Děkujeme za rozhovor!

Autor: Zdeněk Veselý ml.