11.9.2009  |  Pavel Starý ml.

Díl VIII. - Nepovedený vstup do sezony

Díl VIII. - Nepovedený vstup do sezony

V předchozím, spíše optimisticky laděném článku, ve kterém jsem odhadoval naše šance v novém ročníku, jsem předpovídal našemu týmu pozici na špici tabulky s možností postupu. Na závěr jsem ještě poznamenal, že zápas v Šardicích nám hodně napoví. Alespoň v tomto jsem se tedy určitě trefil.

 
 


Musím říct, že to bylo kruté vystřízlivění. Šardice nás roznesly na kopytech a musím říct, že jsme mohli být rádi, že rozdíl ve skóre byl jenom tříbrankový. Nově sestavená obrana bohužel vůbec nefungovala, dělali jsem hloupé chyby a vynikající soupeř je bez milosti trestal. Celková hra našeho mužstva byla bídná. Směrem dopředu jsme nedokázali nic vymyslet a nebýt chyby šardického brankáře, který podskočil míč, nedali bychom ani čestný gól. Na druhou stranu trochu na obranu našeho mužstva musím říct, že soupeř byl opravdu vynikající. Být takové mužstvo v divizi v době, kdy jsme ji vyhráli, asi bychom mu jen těžko i v tehdejší formě mohli konkurovat.

Nicméně výsledek byl, jaký byl, a mezi blanenskými hráči i fanoušky bylo znát zklamání a rozčarování. Výprask v Šardicích byl definitivním impulsem k odchodu Petra Vašíčka z postu hlavního trenéra, který zastával s krátkým přerušením tři sezony. Touto cestou bych mu rád ještě jednou poděkoval a vzhledem ke šťastné události, která ho potkala, i popřál jemu a jeho rodině hodně štěstí do budoucna. Bohužel mne trošku mrzí, že podobné rozhodnutí nepřišlo už na konci předchozí sezony. Pokud po prvním zápase sezony pan Vašíček dospěl k názoru, že už mužstvu nemá co dát, pak možná měl tuto věc zvážit důkladněji už při sestupu mužstva zpět do divize. Blansko odehrálo minulou sezonu v soutěži, která se zde nikdy nehrála. Minimálně na podzim, s přihlédnutím na šířku našeho kádru a finanční možnosti klubu, si nevedlo vůbec špatně. O některých příčinách toho, proč jsme nakonec sestoupili, jsem psal už v VI. díle a nebudu se zde o nich dál rozepisovat. Faktem je, že jsme sestoupili, pokud by pan Vašíček odešel v tomto okamžiku, neměl bych mu nic za zlé. Věděli jsme, že to nebude snadné, zkusili jsme to, nevyšlo to, to je fotbal. Bohužel způsob, jakým Petr Vašíček odešel, ve mně zanechal lehkou pachuť hořkosti. Nový trenér Zbyněk Zbořil zdědil mužstvo, které nesestavil, se kterým neprodělal letní přípravu a které na tom psychicky nebylo zrovna nejlépe.

První zápas pod vedením nového trenéra se nám bohužel také nepodařil. Nebudu se zde o něm moc rozepisovat, jelikož jsem v Otrokovicích nebyl, faktem ale je, že nula vstřelených gólů a tři branky obdržené na půdě průměrného divizního týmu, to není nic, z čeho bychom se měli radovat.

Před prvním domácím utkáním s Protivanovem jsem doufal, že aspoň v domácím prostředí se náš tým konečně chytne. Bohužel po půlhodině díky nezvládnuté obranné standadce jsme už potřetí v této sezoně prohrávali. Opět jsme se nevyvarovali chyb v obraně, nicméně ve druhém poločase jsme předvedli velmi bojovný výkon a minimálně bod jsme si zasloužili. Naneštěstí krom obrany nás zlobila i koncovka, takže soupeř jednogólové vedení nakonec ubránil. Ohledně tohoto zápasu musím zmínit ještě jednu věc a tou byli fanoušci. Skupinka asi deseti žáků ze Smržovky, kteří zde byli na letním soustředění, spolu se mnou a druhým bubeníkem Lukášem Hájkem vytvořila kulisu, za kterou by se nemusely stydět týmy i ve vyšších soutěžích. Moc rád bych jim za to poděkoval a mrzí mě, že mladí kluci z druhého konce republiky musí ukazovat místním, jak se má fandit.

Následoval výjezd na půdu divizního nováčka Uherského Brodu, který ve třech předchozích zápasech nedokázal vstřelit jedinou branku. Bohužel díky individuálním chybám našich hráčů si tuto nelichotivou statistiku brzy vylepšil a i přesto, že jsme na půdě soupeře vstřelili tři branky, vezli jsme domů hubený bod. Nás fanoušky mohl trošku hřát fakt, že jsme si tento bod vybojovali gólem až v poslední minutě zápasu a že to byl první bod v nové sezoně, nicméně jsem se nemohl ubránit dojmu, že takové týmy by měl ten náš bez problémů porážet.

V příštím týdnu nás čekal domácí dvojzápas nejprve s Velkým Meziříčím a poté s Boskovicemi. První zápas měl určitě zvláštní příchuť pro trenéra Zbyňka Zbořila, protože ve Velkém Meziříčí jako hlavní trenér v minulosti působil. Hráči asi chtěli novému kouči udělat radost, jelikož zápas skončil naším přesvědčivým vítězstvím, rozdílem tří branek. Navíc nula směrem dozadu byla pozitivním znamením, že se obrana, kterou nový trenér poskládal, konečně chytla a přestala vyrábět hloupé chyby, kterými soupeři poskytovala snadné možnosti ke skórování. Jestliže předchozí zápas měl zvláštní význam pro trenéra, pak víkendový souboj s Boskovicemi měl prestižní náboj hlavně pro fanoušky. Po předchozím vítězství domácí fanoušci očekávali, že Boskovice, které v této sezoně také nepodávají dvakrát přesvědčivé výkony, odjedou z Blanska bez bodů. Když rozhodčí ukázal na značku pokutového kopu a zkušený exekutor standardních situací Libor Němec se postavil k jeho zahrání, zdálo se, že vše proběhne, tak jak má. Bohužel brankář Boskovic stačil v poslední chvíli vymrštit nohu a penaltu směřující do středu branky vyrazil nad. Po zbytek zápasu byl obraz hry dosti jednotvárný. Blansko neúnavně bušilo do obrany Boskovic, které se zdá se rozhodly bránit bezbrankovou remízu. Krom jediné šance, kterou ve druhém poločase skvěle zlikvidoval Aleš Slanina, se Boskovice prakticky nedostaly do hry. Oč slabší byli směrem dopředu, o to úporněji ale bránili. I přesto jsem se dokázali dostat do několika šancí, které jsme k naší smůle nedokázali proměnit. Okresní derby tak skončilo bezbrankovou remízou. Na straně blanenských bylo znát zklamání, že takovýto zápas nedokázali dovést do úspěšného konce, zatímco boskovičtí odjížděli domů s kýženým bodem.

Sečteno a podtrženo. Po pěti odehraných zápasech máme 5 bodů a pasivní skóre 7:11. S ohledem na naše ambice i kvalitu hráčského kádru je to podle mého prozatím dost bídná bilance. Nicméně poslední zápasy ukazují, že tým kráčí pod novým koučem dobrým směrem a v budoucnu by se mohl vrátit na pozici, kam podle mě patří, tj. do horní poloviny divizní tabulky. Stále ale nemáme vyhráno. Zbyňku Zbořilovi se sice povedlo konsolidovat obranu, ale stále jeho i hráče čeká ještě hodně práce na vylepšení naší hry směrem dopředu. O víkendu jedeme do Třebíče, která zatím hraje velmi dobře, čemuž odpovídá i její umístění v tabulce na třetím místě. Pro svěřence trenéra Zbořila tento zápas bude určitě další náročnou zkouškou, která ukáže, jak na tom náš tým v nové sezoně opravdu je. I pro nás bubeníky bude tento výlet dozajista zajímavý. Ještě mám stále v živé paměti minulý výjezd do Třebíče a místní agresivní důchodce. :-)

Držme palce, ať se našim hráčům v dalších zápasech daří. A kdyby jste krom držení palců chtěli náš tým podpořit v domácích zápasech i svými hlasivkami, nebojte se vyhledat bubeníky.

Aktuální články
Z fóra
  • Longar: Dobrý den, celkem mě překvapuje absence jakékoliv diskuze nad výsledky ...
  • Roteiro.cz: Dobrý den, rádi bychom vás informovali o spuštění nového fotbalového portálu ...
  • admin_FKBlansko: Tome, u takové ikony je to povinnost! ...
  • Tomáš_Kleveta: Zdravím, děkuji za přání a vzpomenutí na mou maličkost :) ...
 
 

 
 
 
Copyright © 2007-2018 FK Blansko & eSports.cz, s.r.o. | Informace o autorských právech a kontakt na admina