Napsané o něm byly už tisíce článků, další z těchto mnoha si fotbalový fantom s přezdívkou Mercedes zaslouží za to, že se snaží jít příkladem mládeži a podporuje mladé fotbalisty. „Snažím se mladým klukům na tréninku poradit a myslím si, že se mi to daří. Snad pak mají do fotbalu větší chuť. Apeluju na osobnosti v každé sportovní profesi, že by dětem takhle mohli pomáhat a být jim vzorem,“ vysvětlil útočník FK Blansko.

Švancara nepřišel jako fotbalová hvězda, která bude kritizovat za zkaženou přihrávku, ale jako člověk, který chce díky tomu, co dokázal, pomoct mladší generaci, aby dosáhla podobného úspěchu. Snažil se mladým fotbalistům vysvětlit, že úspěšný je ten, kdo dělá věci jinak než soupeř. „Trénink je od toho, aby sis zkusil věci, které ti nejdou. Nevadí, že se ti to nepovedlo,“ povzbudil každého, komu zrovna nevyšla přihrávka nebo klička. Stejně tak se snažil vštípit hráčům do hlavy, že není řešení vyhýbat se věcem, které se jim nedaří nebo nestřílet slabší nohou. „Pětsetkrát se ti střela horší nohou nepovede, ale po pětsetprvní jo, a třeba z toho bude zrovna gól,“ doplnil.

„Je to samozřejmě skvělá věc, zvlášť pro kluky, kteří k němu vzhlíží a chodí na zápasy Áčka. Už jen to, že on jako bývalý ligový fotbalista a zkušený borec, Brňák, hraje fotbal v našem regionu a divizi velmi dobře zvládá. Kluci byli určitě spokojení,“ pochvaloval si trenér Leoš Farník.

Za šedesát minut na hřišti si mladší žáci vyzkoušeli pod Švancarovým dohledem kličky, vedení balonu, střely po zpracování míče i z voleje a half-voleje a spoustu dalších užitečných věcí, které od exligového kanonýra můžou odkoukat při divizních utkáních v Blansku. „Chodím na divizi pravidelně a vídám tu i kluky, které jsem zde dřív nevídal. Jak se říká, že Švanci je magnet Blanska, tak to určitě platí i pro mladé hráče,“ všiml si Farník.

Odměnou hráčům byla pochvala z úst jejich „náhradního trenéra“. „Kluci, které jsem dnes viděl, se mi moc líbili. Opravdu mám co hodnotit, byl jsem na hodně trénincích a zde jsou šikovní hráči. Mám radost z toho, že teď kopeme za jeden klub a jsem rád, že jsem na trénink šel. Aspoň jsem si udělal obrázek o tom, že se tady s mladými kluky opravdu pracuje,“ vysekl poklonu nejen hráčům, ale celému realizačnímu týmu.

„Samozřejmě nás jako trenéry potěšilo, když nám řekl, že to děláme dobře a máme zde šikovné kluky, ale jak říkávám já, na hřišti je vždycky pouze hráč a ten si v dané situaci musí umět poradit, takže my se snažíme je k tomu vést a motivovat,“ přiblížil svůj cíl Farník.

O tom, že s motivací je to někdy hodně těžké ví své i Švancara. „Je to o tom, že když hráč na trénink přece jen přijde, tak náplň, atmosféra v týmu zvítězí nad nechutí. Samozřejmě musí být podpora i od rodičů a pak je nechuti chodit na tréninky méně. Kluci se musí na tréninky těšit. To je i o nás, o rodičích. Záměrně říkám nás, protože mám také devítiletého kluka, který hraje fotbal, a dceru, která tancuje, takže velká podpora od rodičů je hrozně důležitá,“ zdůraznil roli rodiny v seberealizaci mladého sportovce.

„Nejdůležitější je chuť, jenom chuť. Aby rodiče i trenéři hráče podporovali. Jsou schopní připravit jim tréninky, a co jsem mohl vidět, tak mají úroveň a kvalitu. Vím, že trenéři nejsou profesionálové, co se platu týče, jsou to srdcaři, i z tohoto důvodu jsem rád, že kluky udržují bez televizí, počítačů, tabletů a podobných věcí. Přeji jim hlavě a držím palce, aby kluky udrželi při chuti ke sportu, a pak nám nebudou sedět doma a nebudou se vrtat na internetu,“ dodal bez servítek Petr Švancara.

HLÁŠKY Z TRÉNINKU

„Pětsetkrát se ti střela horší nohou nepovede, ale po pětsetprvní jo, a třeba z toho bude zrovna gól.“

„Trénink je od toho, aby sis zkusil věci, které ti nejdou, nevadí, že se ti to nepovedlo.“

„Před sezonou jsem si řekl, že chci dát pět gólů levačkou, tak jsem začal trénovat levačku.“

ROZHOVORY

Petr Švancara

Kde se vzal nápad, že přijdete podpořit malé fotbalisty na trénink?

Myslím, že většinou je to nápad trenérů. Jestli si dobře pamatuju, bylo to od nich, ale já opravdu chodím běžně na tréninky podporovat děti. Teď to nemyslím nijak namyšleně, ale prostě osobnost, sportovec by jim měl jít nějakou formou příkladem v tom, že za nimi minimálně přijde. Já se jim snažím na tréninku poradit a myslím si, že se mi to daří. Snad pak mají do fotbalu větší chuť. Apeluju na osobnosti v každé sportovní profesi, že by dětem takhle mohli pomáhat a být jim vzorem.

Jak se vám líbily výkony, které hráči dnes předváděli?

Kluci, které jsem dnes viděl, se mi moc líbili. Opravdu mám co hodnotit, byl jsem na hodně trénincích, jsou zde šikovní kluci. Mám radost z toho, že teď kopeme za jeden klub a jsem rád, že jsem na trénink šel. Aspoň jsem si udělal obrázek o tom, že se tady s mladými kluky opravdu pracuje.

Co je pro fotbalisty v tomhle věku nejdůležitější?

Nejdůležitější je chuť, jenom chuť. Aby je rodiče i trenéři podporovali. Jsou schopní připravit jim tréninky, a co jsem mohl vidět, tak mají úroveň a kvalitu. Jde jen o to, fotbal klukům neotrávit. Vím, že trenéři nejsou profesionálové, co se platu týče, jsou to srdcaři, i z tohoto důvodu jsem rád, že kluky udržují bez televizí, počítačů, tabletů a podobných věcí. Přeji jim hlavě a držím palce, aby kluky udrželi při chuti ke sportu, a pak nám nebudou sedět doma a nebudou se vrtat na internetu.

Když přijde krize a nechce se na trénink, jaká je Vámi osvědčená motivace?

Když se nechce na trénink, tak je to s motivací těžké. Je to o tom, že když hráč na ten trénink přece jen přijde, náplň, atmosféra v týmu zvítězí nad nechutí. Samozřejmě musí být podpora i od rodičů a pak je nechuti chodit na tréninky méně. Kluci se musí na tréninky těšit. To je i o nás o rodičích, záměrně říkám nás, protože mám také devítiletého kluka, který hraje fotbal a dceru, která tancuje, takže velká podpora od rodičů je hrozně důležitá.

Leoš Farník a Petr Švancara, Foto: Iveta Borková

Leoš Farník

Jak jste přivítal nápad, že se Petr Švancara přijde podívat na Váš trénink?

Je to samozřejmě skvělá věc, zvlášť pro kluky, kteří k němu vzhlíží a chodí na zápasy „áčka“. Už jen to, že on jako bývalý ligový fotbalista a zkušený borec, Brňák, že hraje fotbal v našem regionu a divizi velmi dobře zvládá, takže kluci jsou určitě spokojení.

Chodí se častěji dívat na divizi od té doby, co Petr Švancara do Blanska přišel?

Myslím, že jo. Já chodím na divizi pravidelně a vídám tu i kluky, které jsem zde dřív nevídal. Tak jak se říká, že Švanci je magnet Blanska, tak to určitě platí i pro mladé hráče. Švancara přitahuje obecenstvo.

Co by si z tréninku s takovou ikonou měli odnést, nejen hráči, ale i realizační tým?

Každopádně jeho slova, ve kterých říkal, jak k fotbalu a k tréninkům přistupovat. Že člověk by se měl věnovat spíš té herní činnosti, kterou má horší a nevěšet hlavu, když se něco nepodaří, ale pořád se snažit trénovat to, co je slabší. My máme ze způsobu, jakým trénink vedl, velmi dobrý pocit, je vidět že ke klukům má vztah, že to nedělá poprvé.

Jak je na tom blanenský fotbal s mládeží?

Celkově si myslím, že je mládež na dobré úrovni, dorostenci hrají divizi a jsou na tom velmi dobře, pohybují se na druhém, třetím místě, i žákovské kategorie jsou na tom velmi dobře a v přípravce máme spoustu zájemců, dnes je tu plné hřiště, a v dnešní době, kdy je spousta jiných zájmů a aktivit, tak si myslím, že je to super, když zde člověk vidí tolik dětí.

Petr Švancara hráče pochválil, to je pochvala i pro Vás...

Samozřejmě nás jako trenéry potěšilo, že nám řekl, že to děláme dobře a máme zde šikovné kluky, ale jak říkávám já, na hřišti je vždycky pouze hráč a ten si v dané situaci musí umět poradit, takže my se snažíme je k tomu vést a motivovat je.

Autorka: Iveta Borková

Fotogalerie

http://www.fkblansko.cz/fotogalerie.asp?id_zapas=&zobraz=sezona...

Mladší žáci a Petr Švancara
horní řada zleva: Martin Sígl - trenér, David Ryzí, Petr Kupka, Ondřej Farník, Miroslav Koňařík - trenér, Daniel Koňařík, Tomáš Farník, Petr Švancara, Patrik Lůdl, Martin Pokorný, Leoš Farník - trenér, Jakub Ťoupek, Jiří Skřepský - trenér, David Odehnal dolní řada: Mikuláš Ostrý, Tomáš Pernica, Robin Jarůšek, Honza Rimpler, brankáři Matěj Rybář a Vojtěch Kubín, David Šenkeřík, Zdeněk Jakubec, Denis Mokrý, František Dujka Foto: Iveta Borková