Eriku, v Uherském Brodě jste po přestřelce zvítězili 4:2. Jaký byl zápas z tvého pohledu?

Prvních 15 minut jsme se nedostali do zápasu, terén byl těžký. Po obdržené brance jsme se rychle probudili a dokázali na ní zareagovat. V druhé části 1. poločasu jsme měli více míč a vytvořili si tlak, který vyústil gólem ze standardní situace. Ve 2. poločase jsme byli aktivnější, ale paradoxně jsme obdrželi trošku lacinou branku, kdy jsme nastřelili tyč a z protiútoku jsme inkasovali. Naštěstí jsme se nenechali inkasovaným gólem rozhodit a díky dalším dvěma brankám jsme zápas zvládli.

Domácí jste ve druhém poločase vyjma jednoho brejku do ničeho nepustili. Připravovali jste se na soupeře i s ohledem na jeho domácí neporazitelnost nějak odlišně oproti jiným zápasům?

Nijak výrazně. V tréninku spíš řešíme principy hry, kterou se chceme prezentovat, než soupeře.

Za poslední 2 zápasy jste vstřelili hned 6 branek. Předtím se mužstvo trápilo a z 9 zápasů mělo na svém kontě pouhých 5 branek. Čím to podle tebe je, že si najednou dokážete vytvářet více šancí, a navíc je i proměňovat?
Vytvářet šance jsme si uměli, spíš byla křeč ve finální fázi. Teď je cítit z hráčů jistá uvolněnost. Po zranění se vrátil Karel Jaroš, který je gólový hráč, a Danilual, který si splnil reprezentační povinnosti. Ten nám za mě ještě určitě neukázal vše, co umí. Střelecky to tam teď padá Milošovi Kapurovi, ale především hráči pracují jako tým.

Stopera Smrčku jste vysunuli na pozici ofenzivního záložníka. Proč jste se k tomuto tahu rozhodli?

Tento tah se řešil ještě za trenéra Vašíčka, ale vždy se objevily komplikace. S Filipem na pozici desítky jsme dostali do útočné fáze konstruktivitu, jistotu, klid na míči a kvalitu do mezihry.

Další 2 zápasy sehrajete na domácím stadionu proti B-týmům Slovácka a Baníku Ostrava. Co od těchto zápasů očekáváte?

Jsme teď ve fázi, kdy můžeme porazit kohokoli, ale musíme jít do každého zápasu s pokorou. Obě béčka budou chtít hrát kombinační fotbal, což nám bude vyhovovat. Uvidíme, máme se od čeho odrazit a doma určitě nebudeme chtít rozdávat body.

Mužstvo po trenéru Vašíčkovi převzal Jiří Vorlický. Jak zatím vaše spolupráce probíhá? Změnila se nějak s novým trenérem tvoje role coby asistenta trenéra?

Předně chci poděkovat Petrovi. Díky němu jsem mohl nahlédnout do velkého fotbalu a učit se od něj. Odvedl tu za ten rok a čtvrt obrovský kus práce. Protože jsem s ním byl od začátku, tak vím, jak bylo vše těžké. S Jirkou se známe docela dlouho a za poslední rok a půl jsme spolu byli v kontaktu téměř denně ohledně mládeže. Věděl jsem, že se určitě hodně věcí změní. Každý trenér je jiný, má své metody a něco svého. Já to vše beru jako proces učení. Učil jsem se od Petra, teď se učím od Jirky, takže dělám vše, aby měl trenér čas soustředit se na tým. Za Petra jsem připravil trénink a on šel po delailech. Za Jirky si připadám, jako kdybych (slovy Jaromíra Pitáka) skládal tři licence najednou (smích). Neustále musím reagovat na to, co chce, a někdy je to opravdu ze vteřiny na vteřinu (smích). Ale jsem rád, že jsem tu šanci dostal a mohu se učit od trenérů jako je Petr a Jirka.

Děkuji za rozhovor!


Autor: Zdeněk Veselý ml.