V pátek se na blanenském stadiónu na Údolní sešly dva celky z okresních měst. Oba pamatují lepší časy. FK Blansko hrálo ještě na jaře MSFL, ale po pádu do divize se tým rozdrobil. Nový trenér Martin Maša skládá sestavu z mladíčků. V základní sestavě proti Žďáru vyběhli čtyři hráči mladší dvacet let. Na hřiště se pak dostali v průběhu hry i dva sedmnáctiletí (R. Němec a Hladký) a jeden osmnáctiletý fotbalista (D. Šmerda). Není pak divu, že po sestupu se tým pohybuje ve spodních patrech tabulky.

Mužstvo z Vysočiny také hrávalo MSFL. Naposledy v roce 2014, kdy z ní sestoupilo. A to už byli na spadnutí o rok dříve, kdy k týmu nastoupil současný kouč Jozef Vanko, pod nímž skončilo v moravské lize čtrnácté a alespoň o rok odložilo sestup. Po sestupu se Žďár opět pohyboval nad propadlem divizní tabulky. Každé tři roky končil na pozicích mezi dvanáctým a třináctým místem. Letos je tomu jinak. U mužstva je opět Vanko. Tým doplnili z FC Vysočina příchozí Čestmír Vitásek a Patrik Fiala, z Rakouska se vrátil zkušený Václav Pohanka. Ten však odehrál pouhá dvě kola, pak se zranil a tak v Blansku ho čekal po dvouměsíční pauze návrat na zelený pažit. Trenér Vanko odmítá, že by největší podíl na výrazném zlepšení měl jeho příchod. U týmu je již od jara, když těsně před zahájením jarních odvet vystřídal trenéra Hekerleho. „Já fotbal nehraji, to hráči. Určitě přispěl příchod posil, které i v kabině mají podíl na chemii, již se zlepšilo klima v mužstvu.“

Žďár je letos týmem, který doma nejenže neprohrál, ale neztratil ani bod. Venku se mu pak už tak nedaří, ale sem tam po bodu přivezl. I díky tomu byl před zápasem na druhém místě tabulky za suverénním Tišnovem. „Dnes jsme chtěli prolomit stav na venkovních hřištích. A musím říct, že jsme k tomu byli nesmírně blízko. Zápas jsme odehráli takticky. Soupeře jsme měli přečteného. Věděli jsme, že je nebezpečný zejména v první půli, ale neudrží tempo po celý zápas. Což se ukázalo. Inkasovali jsme po vlastní hrubce, kdy jsme pustili soupeře do sóla. Takových chyb jsme se měli vyvarovat. Druhý sporný moment přišel v 85. min., který sudí vyřešil tak, jak jej vyřešil. Musím se podívat na video, abych se přesvědčil, zda rozhodl správně. O tom mám jisté pochybnosti. Jsem přesvědčený o tom, že jsme si dnes zasloužili vyhrát.“

Možná, že nešťastný úvod rozhodla změna v rozestavení, protože na čtvrtečním tréninku se připravoval Žďár na hru v systému 4-1-4-1, ale na tréninku se zranil Sodomka, proto trenér sáhl při utkání k systému 4-2-3-1. „Nechtěl jsem, aby nastoupil hráč, jenž není zdravotně na sto procent fit. Máme silnou lavičku a tak jsem sáhl ke změně, která vyžadovala defenzivnější pojetí. Sodomka se doléčí a bude připraven na příští utkání doma s Rosicemi, v němž chceme potvrdit domácí neporazitelnost. O postupu se u nás nemluví. Spíše o tom, že chceme hrát pěkný, líbivý fotbal, který bude kluky i diváky bavit.“

Trenér Blanska Maša měl po utkání rozporuplné pocity. Rychlá vedoucí branka a slušný tlak v první půli, kdy několikrát mohli domácí navýšit vedení, ho naladila k optimismu. Průběh druhé půle však ukázal, že letošní sezóna bude pro klub opět složitá. O Blansku už se říká, že je mužstvem jednoho poločasu. „První půle byla zase dobrá, ale po změně stran bylo znát, jak ubývají síly. Naše lavička není tak silná, abychom mohli snadno zaměnit hráče. Zkušený Pšikal musel během druhé půle odstoupit, protože ho čekaly ještě ten samý den pracovní povinnosti. Zápas jsme tak dohrávali se šesti dorostenci v sestavě. Žďár je na tom typově úplně jinde. Měl výškovou i silovou převahu. S takovými hráči se naši mladíci mohou jen těžko srovnávat.“

Za těchto okolností se zdá být bod ziskem. Ale Maša připomněl, že během první půle šli jeho hráči třikrát sami na brankáře, ale z akcí padl jen jediný gól. „Kdybychom přidali druhý gól, kdo ví, co by to se soupeřem udělalo. Zvláště mě to mrzí na Chloupkovi, který se v takové šanci neobjevil v soutěži poprvé. Snad už to prolomí příště, kdy nás čekají přijatelnější soupeři než Žďár.“

Pojďme ještě k okamžiku z 85. min. Vopršal ve vápně udělal kličku obránci, který v zoufalé snaze zabránit Vopršalovi v cestě, udělal úkrok nohou vzad, kudy chtěl projít útočník z Vysočiny. Následoval pád, ale možná trochu přihraný. Dokonce i expert, ovšem blízcí Blansku, tvrdili, že ke kontaktu asi nedošlo a Vopršal využil kiksu soupeře a padl bez dotyku. Rozhodčí byl navíc docela blízko akce. Delegát by měl zřejmě z tohoto okamžiku zamotanou hlavu, protože vysunutá noha obránce byla vidět jasně až nahoru na tribunu. Jenže delegovaný Vít Ondáš uvízl na cestě ze Slovácka a tak výkon sudího neměl kdo oficiálně ohodnotit. Divákům se však jeho rozsudek líbil. Jak by ne? blansko potřebuje každý bod.

Autor: Petr Vlašic/RegionSport