Zdravím kluci, po této sezóně jste uzavřeli vaše dorostenecká léta v blanenském klubu, jak byste tuto etapu vaší kariéry zhodnotili?
Dominik:
Ahoj, dorost v Blansku byl pro mě zatím nejúspěšnějším obdobím v mé kariéře. Po 1. sezóně, kdy jsme bojovali o sestup, tým převzal trenér Veselý, kterému vypomáhal můj taťka, ale i spoustu jiných lidí. A právě jim patří to největší díky, protože to, co s námi udělali za těch pár let, je něco neskutečného a já si jejich práce velice cením. Ze čtyř sezón jsem s týmem vyhrál třikrát dorosteneckou divizi, což je neuvěřitelné a já jsem moc rád, že jsem mohl být součástí tohoto týmu.
Tomáš:
Ahoj. Začátek byl velice hektický. Když jsme přecházeli z žáků do mladšího dorostu, byl to velký rozdíl, vzhledem k rychlejšímu fotbalu a bylo to velmi těžké, protože první roky jsme obsazovali zadní pozice v tabulce. S klukama jsme se však do toho "obuli" a za pár let už jsme vyhrávali titul za titulem a musím říct, že dorost pro mě byl zatím mojí nejlepší a největší zkušeností. Musím ocenit výborné trenéry i spoluhráče.
Úspěchy jste slavili jak v mladším, tak starším dorostu. Kterého titulu si nejvíce vážíte?
Dominik:
Každý titul má svoji speciálního váhu a já si vážím všech, ale kdybych měl jeden vybrat, tak by to byl hned ten první, protože jsme s takovým cílem do sezóny nešli a o to větší poté byla ta euforie a radost. Každopádně jsem moc rád i za to, že jsem se mohl s blanenským dorostem rozloučit také titulem.
Tomáš:
Nejvíce si vážím prvního a posledního titulu, protože první byl vlastně úplně první titul, který jsme s klukama vybojovali a poslední byl velice těžký z toho důvodu, že jsme hráli i proti ligovým mužstvům a stejně nás to nezlomilo a obhájili jsme si to! :)
Jaká byla vaše hráčská parta? Našli jste během svého působení v klubu kamarády, na které nedáte dopustit?
Dominik:
Myslím si, že parta byla skvělá, což bylo dáno i tím, že se stejnými kluky jsem hrál už v přípravce a žácích. Byly sice chvíle, kdy to nebylo zrovna růžové, ale takové situace se stávají ve všech týmech. Pár kluků, jako je například Faja, se kterým hraji už od přípravky, jsem si velmi oblíbil a postupem času jsem s nimi trávil i svůj volný čas, což náš tým postupně čím dál více zpevňovalo. Ale jsou zde také hráči, se kterými jsem vztahově pouze spoluhráč 😃.
Tomáš:
Na mé spoluhráče nedám dopustit. Většina z nich jsou jedni z mých nejlepších přátel a máme výborný vztah. Mám je rád a budu se s nimi stýkat i po mém odchodu z dorostu.
Jaká mužstva jste považovali za své největší rivaly?
Dominik:
Jednoznačně považuji za největšího rivala Svratku Brno, se kterou se „pereme" už od žáků a naše souboje byly vždy plné emocí a všeho, co ke správnému derby patří. O to víc mě těší to, že jsme je v posledních letech dokázali několikrát porazit a ukazát vlastně to, že jsme lepší! 😃
Tomáš:
Vždycky to byla mužstva z vrcholu tabulky. Za tento rok bych za největší rivaly považoval Hodonín, celkově za mladší i starší dorost to byl tým ze Svratky, který nám dělal vždy problémy a zápasy s nimi byly vždy velice vyhrocené.
Pokud byste měli zavzpominat na váš největší fotbalový zážitek z dorosteneckých soutěží, který by to byl?
Dominik:
Největší zážitek byl pro mě jednoznačně ten, když jsme ve druhé sezóně v mladším dorostu získali v Břeclavi náš první titul. Byl to opravdu neskutečný zážitek a je to právě jeden z těch okamžiků, na který budu rád vzpomínat.
Tomáš:
Moje nejlepší fotbalové zážitky jsou ze všech zápasů, které jsme vyhráli, ale pokud bych měl vypíchnout jeden zápas, tak to bude asi za mladší dorost proti Třebíči, kdy jsme vyhráli 2:1 a já vstřelil obě branky. Druhou branku jsem vstřelil až v 75. minutě a díky tomu jsme vyhráli zápas.
Oba jste se v této sezóně museli potýkat také s fází života jménem „maturita“. Povedlo se vám skloubit fotbal s tímto náročným školním obdobím?
Dominik:
Odmaturoval jsem a vyhrál jsem opět titul, takže se to asi skloubit dalo 😃. Ne, určitě to bylo časově náročnější a párkrát jsem i nějaký ten trénink musel vynechat, i když nerad. Na zápasy jsem se snažil chodit a bral jsem to spíše jako odreagování, což se podepsalo i pod moje špatné výkony na hřišti během příprav na maturitu. Každopádně jsem moc rád za to, jak to všechno dopadlo.
Tomáš:
Maturitu se mi podařilo skloubit s fotbalem do té doby, dokud nepřišly poslední dny před zkouškami, kdy jsem se musel plně soustředit na školu a vypustit fotbal úplně, ale jinak jsem se fotbalu věnoval naplno po celou dobu.
Plánujete se věnovat fotbalu i nadále v takové míře, jako doposud?
Dominik:
Určitě ano. Fotbal je už dlouhodobě součástí mého života a já jej budu chtít hrát, co nejdéle to půjde. Každopádně jen čas ukáže, kde to bude. Přípravu bych chtěl zahájit v Blansku a probojovat se do kádru už jen proto, že se zde hraje velmi kvalitní soutěž, nicméně uvidíme, jak to vše dopadne.
Tomáš:
Rozhodně bych se chtěl věnovat fotbalu i nadále. Rád bych se mu věnoval co nejvíce, dokud budu moct, protože je to přece jenom sport, který mám velice rád a užívám si ho. Doufám, že se mi vyhne zranění a podaří se mi dosáhnout co nejvíce úspěchů.