Po roce v FK APOS Blansko jsi se rozhodl rezignovat na obě funkce. Co tě k tomu vedlo?
Musím přiznat, že jsem na tím přemýšlel hodně dlouho. Dá se říct, že je to pro mě dost bolestné, protože jsem se rok podílel na chodu klubu v těchto bojových podmínkách. Během roku se řešilo v rámci klubu několik valných hromad složení výboru, probíhala jednání s městem a potencionálními sponzory. Bohužel musím říct, že o chodu klubu mám jiné představy než ostatní členové výboru. Otevřené přiznávám, že jako výbor jsme nesplnili cíle, které jsme si dali, ať už to bylo v oblasti práce s mládeží nebo při jednání s potencionálními sponzory. I to je důvod, proč odstupuji. Po tom roce už opravdu nemám sílu dál někoho přesvědčovat a pokud necítím podporu od lidí kolem, tak je podle mě na místě odejít.
Nejsi jediný, který opouští výbor, odstupuje také Dušan Zelený…
Je to tak, Dušan odstupuje z pracovních důvodů a také ze stejných důvodů jako já. Prostě jsme se neshodli v mnoha věcech s ostatními členy vedení. Práce v takovém klubu, ve kterém je spousta mládežnických oddílů vyžaduje mnohem víc než pouze schůzky na výboru, kde si budeme o něčem povídat, nebo kritizovat. To jsme nesplnili a myslím si, že v takovém klubu by to opravdu mělo fungovat na vyšší úrovni.
Jak s odstupem času hodnotíš podzim z pozice trenéra A mužstva?
Musím se vrátit k červnové valné hromadě, kde se podařilo zvolit plnohodnotné vedení klubu, za to bych chtěl všem současným členům vedení klubu poděkovat, protože do toho šli v nelehké situaci, ale byli odhodláni klubu pomoci. Letní příprava byla hodně specifická, protože jsme kádr skládali až do konce posledního týdne před prvním mistrovským zápasem. Podařilo se nám sehnat nového sponzora. Řekli jsme si, že následující půlrok bude pilotní, určitě jsme se chtěli pohybovat minimálně v klidném středu tabulky. Pak když se soutěž v celku dobře rozběhla jsme chtěli skončit do 5. místa. Dobře jsem věděl, že klub nemůže prozatím stanovit nějakou dlouhodobou koncepci, kterou by chtěl jít. Pořád žijeme z půlroku na půlrok. Hodně bude záležet na městě, které pokud převezme provozní náklady klubu hodně pomůže. Další velký problém je absence umělé trávy, hlavně teď v zimě je to hodně znát. S tím jsme se však nějak popasovali. Z pozice trenéra otevřeně řeknu, že se za svoji roční práci nestydím. Jak na jaře tak na podzim se nám podařilo dobře vstoupit do soutěže. Že potom výsledky nebyly, bylo dáno i vinou zhoršené tréninkové morálky, za což jsem samozřejmě zodpovědný já. Ty hráče jsem si vybral, vedl jsem je. Kádr měl určitě na víc, než co předváděl. Jak jsem měl možnost zjistit, v 90 procentech klubů Divize jsou podmínky na daleko lepší úrovni než u nás ať už se to týká podmínek pro trénování, financování nebo podpory ze strany města. Uhráli jsme 18 bodů, na jaře tedy bude Blansko bojovat o záchranu. Závěr podzimu byl dost hektický, bylo to hodně o hlavách. Mrzí mě, že to co jsem klukům nabídl, ať už po lidské stránce nebo ze strany zajištění podmínek, mi někteří nevrátili když to tým potřeboval. Mrzí mě to, v životě se to stává a já z toho nebudu dělat nějaké drama.
První polovina soutěže přitom týmu vyšla, po 7. kole patřilo Blansku 2. místo. Co bylo příčinou pádu až na současnou 13. pozici?
Myslím si, že 70 - 80 procent výkonu je o hlavě. Kádr jsme určitě měli kvalitní. Byla určená nějaká osa týmu. V každém případě musím říct, že v týmu byly velké neshody. Několik hráčů se mezi sebou nemuselo. Tréninková morálka v druhé půlce podzimu opadla ať už z důvodu pracovních nebo i vinou zranění. Těžko se dá hrát Divize pokud na trénink přijde 7 lidí. Zákonitě se musí tréninkové manko projevit na fyzické kondici a to se promítá do výsledků. Zase vinu musím vzít na sebe, že jsem si nedokázal poskládat tým z hráčů, kteří by mohli trénovat 4krát týdně. Bohužel už jsem to opakoval několikrát, kádr jsme dávali dohromady ještě v posledním týdnu před startem Divize. Na druhou stranu pokud by se nám podařilo získat o 6 bodů víc, tak nikdo nehodnotil trenéra nebo hráče a spíš bychom se dívali co udělat v rámci zajištění chodu celého klubu. Podle mě byl zlomový zápas doma s Pelhřimovem, kde jsme brzy vedli 2:0 a vinou nedisciplinovanosti jsme pouze remizovali. Pak už jsme trošku byli pod psychickým tlakem, že musíme a bohužel jsme situaci neustáli. Velká škoda byla několika zápasů venku, kde jsme podle mě často byli jednoznačně fotbalovějším týmem a nedokázali jsme to promítnou do výsledku. Bohužel jsme v týmu neměli jediného hráče, který by v kabině jednoznačně zavelel a ostatní hráči by za ním šli. Bylo tam hodně osobností s odlišnými názory a to nebylo dobré. Vadil mě i přístup mladých hráčů, kteří když hned nehrávali, tak byli ukřivdění a neměli se vůbec chuť porvat o místo v základní sestavě. Starší hráči nedokázali vytvořit dobrou náladu a nabudit tým. Když něco nefungovalo na tréninku, tak se jich hodně obracelo zády, což mě mrzí. Hráči si nedokázali pomoci ani navzájem. Je to jedno s druhým a bohužel výsledek je 13. místo. Spousta hráčů si neuvědomuje, že nehraje za sebe, ale za celý klub za všechny mládežnické celky.
V létě se podařilo do klubu přivést sponzora v podobě brněnské firmy BetaControl. Jak její zástupci hodnotili nevydařený podzim?
Nehodnotili ho nějak kriticky, protože dobře věděli, jaká situace v klubu je. Její zástupci navštěvovali domácí zápasy, bavili jsme se několikrát o dění v klubu. Spolupráce je domluvená na rok, takže minimálně do konce této sezóny. Zda bude pokračovat dál bude záležet na mnoha okolnostech, ať už se to týká zmíněné podpory města vůči klubu a tak dále.
Na postu předsedy klubu působí Michal Babák, který je poslancem parlamentu České republiky za Věci veřejné. Není žádným tajemstvím, že dění v klubu přenechával na tobě…
Je to tak. Michal Babák je předsedou klubu, ale už na začátku jsme se domluvili, že chod klubu budu nějakým způsobem obstarávat já jako místopředseda. On má za sebou hodně hektický půlrok, kdy se rozkoukával v parlamentu. Je to opravdu hodně náročné skloubit jeho aktivity s fotbalem, když je přes týden v Praze. Michal slíbil pomoc hlavně v oblasti spolupráce s městem a na projektu vybudování umělé trávy, o což se hodně snaží a za to bych mu chtěl poděkovat.
Co se bude po tvém odstoupení dít dál?
Na poslední schůzce jsem vedení klubu oznámil, že odstupuji. Nechal jsem si ještě 14 dnů na rozmyšlenou, zda se od klubu odtrhnu úplně, nebo budu chtít pracovat s novým týmem lidí. Navrhl jsem, aby byla svolána volitelná valná hromada. Situace je jiná než před půlrokem. Možná by teď někteří noví lidé chtěli do výboru kandidovat. Chtěl jsem svolat i pro to, abych zjistil, zda mám nebo nemám podporu od celého občanského sdružení FK APOS Blansko. Na výboru tato myšlenka odsouhlasená nebyla. Dle mého názoru by to byl dobrý krok, protože vyjádření podpory je i vlastně zhodnocení práce člena vedení klubu. Zatím tedy můj odchod není definitivní, jednám s potencionálními sponzory, s městem a s lidmi, kteří by chtěli fotbalu Blansku pomoci. Blanenský fotbal mám rád a určitě se k němu nechci obrátit zády.
Musím přiznat, že jsem na tím přemýšlel hodně dlouho. Dá se říct, že je to pro mě dost bolestné, protože jsem se rok podílel na chodu klubu v těchto bojových podmínkách. Během roku se řešilo v rámci klubu několik valných hromad složení výboru, probíhala jednání s městem a potencionálními sponzory. Bohužel musím říct, že o chodu klubu mám jiné představy než ostatní členové výboru. Otevřené přiznávám, že jako výbor jsme nesplnili cíle, které jsme si dali, ať už to bylo v oblasti práce s mládeží nebo při jednání s potencionálními sponzory. I to je důvod, proč odstupuji. Po tom roce už opravdu nemám sílu dál někoho přesvědčovat a pokud necítím podporu od lidí kolem, tak je podle mě na místě odejít.
Nejsi jediný, který opouští výbor, odstupuje také Dušan Zelený…
Je to tak, Dušan odstupuje z pracovních důvodů a také ze stejných důvodů jako já. Prostě jsme se neshodli v mnoha věcech s ostatními členy vedení. Práce v takovém klubu, ve kterém je spousta mládežnických oddílů vyžaduje mnohem víc než pouze schůzky na výboru, kde si budeme o něčem povídat, nebo kritizovat. To jsme nesplnili a myslím si, že v takovém klubu by to opravdu mělo fungovat na vyšší úrovni.
Jak s odstupem času hodnotíš podzim z pozice trenéra A mužstva?
Musím se vrátit k červnové valné hromadě, kde se podařilo zvolit plnohodnotné vedení klubu, za to bych chtěl všem současným členům vedení klubu poděkovat, protože do toho šli v nelehké situaci, ale byli odhodláni klubu pomoci. Letní příprava byla hodně specifická, protože jsme kádr skládali až do konce posledního týdne před prvním mistrovským zápasem. Podařilo se nám sehnat nového sponzora. Řekli jsme si, že následující půlrok bude pilotní, určitě jsme se chtěli pohybovat minimálně v klidném středu tabulky. Pak když se soutěž v celku dobře rozběhla jsme chtěli skončit do 5. místa. Dobře jsem věděl, že klub nemůže prozatím stanovit nějakou dlouhodobou koncepci, kterou by chtěl jít. Pořád žijeme z půlroku na půlrok. Hodně bude záležet na městě, které pokud převezme provozní náklady klubu hodně pomůže. Další velký problém je absence umělé trávy, hlavně teď v zimě je to hodně znát. S tím jsme se však nějak popasovali. Z pozice trenéra otevřeně řeknu, že se za svoji roční práci nestydím. Jak na jaře tak na podzim se nám podařilo dobře vstoupit do soutěže. Že potom výsledky nebyly, bylo dáno i vinou zhoršené tréninkové morálky, za což jsem samozřejmě zodpovědný já. Ty hráče jsem si vybral, vedl jsem je. Kádr měl určitě na víc, než co předváděl. Jak jsem měl možnost zjistit, v 90 procentech klubů Divize jsou podmínky na daleko lepší úrovni než u nás ať už se to týká podmínek pro trénování, financování nebo podpory ze strany města. Uhráli jsme 18 bodů, na jaře tedy bude Blansko bojovat o záchranu. Závěr podzimu byl dost hektický, bylo to hodně o hlavách. Mrzí mě, že to co jsem klukům nabídl, ať už po lidské stránce nebo ze strany zajištění podmínek, mi někteří nevrátili když to tým potřeboval. Mrzí mě to, v životě se to stává a já z toho nebudu dělat nějaké drama.
První polovina soutěže přitom týmu vyšla, po 7. kole patřilo Blansku 2. místo. Co bylo příčinou pádu až na současnou 13. pozici?
Myslím si, že 70 - 80 procent výkonu je o hlavě. Kádr jsme určitě měli kvalitní. Byla určená nějaká osa týmu. V každém případě musím říct, že v týmu byly velké neshody. Několik hráčů se mezi sebou nemuselo. Tréninková morálka v druhé půlce podzimu opadla ať už z důvodu pracovních nebo i vinou zranění. Těžko se dá hrát Divize pokud na trénink přijde 7 lidí. Zákonitě se musí tréninkové manko projevit na fyzické kondici a to se promítá do výsledků. Zase vinu musím vzít na sebe, že jsem si nedokázal poskládat tým z hráčů, kteří by mohli trénovat 4krát týdně. Bohužel už jsem to opakoval několikrát, kádr jsme dávali dohromady ještě v posledním týdnu před startem Divize. Na druhou stranu pokud by se nám podařilo získat o 6 bodů víc, tak nikdo nehodnotil trenéra nebo hráče a spíš bychom se dívali co udělat v rámci zajištění chodu celého klubu. Podle mě byl zlomový zápas doma s Pelhřimovem, kde jsme brzy vedli 2:0 a vinou nedisciplinovanosti jsme pouze remizovali. Pak už jsme trošku byli pod psychickým tlakem, že musíme a bohužel jsme situaci neustáli. Velká škoda byla několika zápasů venku, kde jsme podle mě často byli jednoznačně fotbalovějším týmem a nedokázali jsme to promítnou do výsledku. Bohužel jsme v týmu neměli jediného hráče, který by v kabině jednoznačně zavelel a ostatní hráči by za ním šli. Bylo tam hodně osobností s odlišnými názory a to nebylo dobré. Vadil mě i přístup mladých hráčů, kteří když hned nehrávali, tak byli ukřivdění a neměli se vůbec chuť porvat o místo v základní sestavě. Starší hráči nedokázali vytvořit dobrou náladu a nabudit tým. Když něco nefungovalo na tréninku, tak se jich hodně obracelo zády, což mě mrzí. Hráči si nedokázali pomoci ani navzájem. Je to jedno s druhým a bohužel výsledek je 13. místo. Spousta hráčů si neuvědomuje, že nehraje za sebe, ale za celý klub za všechny mládežnické celky.
V létě se podařilo do klubu přivést sponzora v podobě brněnské firmy BetaControl. Jak její zástupci hodnotili nevydařený podzim?
Nehodnotili ho nějak kriticky, protože dobře věděli, jaká situace v klubu je. Její zástupci navštěvovali domácí zápasy, bavili jsme se několikrát o dění v klubu. Spolupráce je domluvená na rok, takže minimálně do konce této sezóny. Zda bude pokračovat dál bude záležet na mnoha okolnostech, ať už se to týká zmíněné podpory města vůči klubu a tak dále.
Na postu předsedy klubu působí Michal Babák, který je poslancem parlamentu České republiky za Věci veřejné. Není žádným tajemstvím, že dění v klubu přenechával na tobě…
Je to tak. Michal Babák je předsedou klubu, ale už na začátku jsme se domluvili, že chod klubu budu nějakým způsobem obstarávat já jako místopředseda. On má za sebou hodně hektický půlrok, kdy se rozkoukával v parlamentu. Je to opravdu hodně náročné skloubit jeho aktivity s fotbalem, když je přes týden v Praze. Michal slíbil pomoc hlavně v oblasti spolupráce s městem a na projektu vybudování umělé trávy, o což se hodně snaží a za to bych mu chtěl poděkovat.
Co se bude po tvém odstoupení dít dál?
Na poslední schůzce jsem vedení klubu oznámil, že odstupuji. Nechal jsem si ještě 14 dnů na rozmyšlenou, zda se od klubu odtrhnu úplně, nebo budu chtít pracovat s novým týmem lidí. Navrhl jsem, aby byla svolána volitelná valná hromada. Situace je jiná než před půlrokem. Možná by teď někteří noví lidé chtěli do výboru kandidovat. Chtěl jsem svolat i pro to, abych zjistil, zda mám nebo nemám podporu od celého občanského sdružení FK APOS Blansko. Na výboru tato myšlenka odsouhlasená nebyla. Dle mého názoru by to byl dobrý krok, protože vyjádření podpory je i vlastně zhodnocení práce člena vedení klubu. Zatím tedy můj odchod není definitivní, jednám s potencionálními sponzory, s městem a s lidmi, kteří by chtěli fotbalu Blansku pomoci. Blanenský fotbal mám rád a určitě se k němu nechci obrátit zády.