S Vrchovinou jste remizovali 0:0. Co k výsledku říct?
Zápas byl takový jako celé naše jaro. Oba mančafty měly šance, ale už někdy kolem sedmdesáté minuty jsme se bavili, že jsme někde urazili fotbalového boha ohledně zakončení. Nebo spíše ohledně toho, že někdo vlétne do šestnáctky a urve to tam. Jenže když se ten fotbalový bůh urazí, setsakramentsky těžko se získává zpátky.
Jenom v samotné první půli jste měli hromadu šancí. Jak jste to vnímal?
Mluvíme o tom celý půlrok. Tulajdan dohrává nedůrazně ve vápně, stejně tak i někdo další po rohovém kopu. Měli jsme ohromné množství náběhů ze strany i do kapsy, ale prostě se tam nedostaneme, což nás bohužel limituje.
Není trochu škoda takového skóre zrovna s Vrchovinou, která také na jaře nemá ideální formu?
Je to škoda. Nicméně dívejte – chceme vyhrát každý zápas, ale ročník už je víceméně nějak dojetý. Chceme stále bojovat, hraje se o zbývajících dvanáct bodů, ovšem my se již musíme dívat do následující sezóny. Měli jsme krásný podzim a horší jaro. Pracujeme však na tom, abychom bylo na podzim opět konkurenceschopní jako v první části sezóny.
Co tedy máte za dílčí výhled do příštího kola?
Pokusíme se najít toho fotbalového boha, abychom se s ním usmířili. (úsměv) A pracovat. Jako trenér vidím, že v určitých situacích snaha je. Někdy jsme možná v takové křeči, že chceme až moc. Zápasy se však rozhodují v šestnáctkách, a tam jsme opět byli, hlavně v té útočné, nedůrazní. Bez chtíče i náboje, že bychom udělali něco navíc. Chodíme tam trochu alibisticky, což ve třetí lize nejde.
Byť jste byli asi objektivně lepší, Vrchovina hrozila z úniků. Jak hodnotíte její hru?
Vrchovina na toto spoléhá. Věděla, že bude hrát venku a zezadu. Čeká na svůj brejk. Viděli jsme, že si nějakou šanci umí udělat, ale jsem rád, že to Petr vychytal. Řeknu ovšem věc, jež mě mrzí a říkáme si ji pořád dokola: Takhle brejkově hrát neumíme, přičemž jde o nejjednodušší věc ve fotbale. Žádná hra do zavřené obrany. Závisí to na faktu, že nejsme ochotni podstoupit sprinterský souboj, nejsme ochotni se porvat v soubojích jeden na jednoho. Radši pošleme míč dozadu. Na podzim nás zdobilo, že jsme dávali góly do otevřené obrany, kdy už byla překonána a střely šly do prázdné brány. To dnes nemáme.
Jak se vám dařilo ve standardním brejkovém rozestavení 3-5-2?
Zkoušíme všechno možné. Že to nějak zlomíme. Přestože nemáme úplně ty halvbeky, kteří by tam měli být, zkusili jsme to v jednom dvou duelech. Ale z pravé strany těch balónu za obranu do kapsy šlo, aspoň v první půli, dost. Nelze však zleva chtít po Petrovi (Šípovi, pozn. red.), i když odehrál další výborný zápas, aby piloval lajnu. Ale něco jsme zkusili, byť nemáme úplně ty potřebné typy hráčů. Museli jsme něco změnit a uvidíme, co bude s rozestavením dále.