Trenére, ze Znojma si vezete poměrně vysokou výhru 5:2. Jaké jsou pocity?
Jsou krásné, nicméně je mi trochu líto soupeře za první poločas. Nějakých třicet až pětatřicet minut vládl hře, byl lepší a měl gólové šance. My jsme měli štěstí, ale říká se, že štěstí přeje připraveným, a i to štěstí někdy musí být. Potom, co jsme otočili z 0:1, jsme ve druhé půli už kralovali.

Zmínil jste, že protivník dlouho byl herně lepší. Díky čemu?
Sebeuspokojení. Myslím si, že po našich vítězstvích v poháru i lize jsme šli na plac s tím, že se nám nemůže nic stát. Hráče jsem však upozorňoval, že v MSFL jsou všechny týmy nepříjemné a každý může porazit každého. Toto jsme nebrali na vědomí, a proto jsme se dostali do zápasu až později. Museli jsme trochu zvýšit hlas v kabině, ale hráči to vzali, což nás těší. Bylo vidět, že to respektují.

Ve druhém poločase se atmosféra více vyhrotila, ať už na hřišti, mezi střídačkami nebo v hledišti. Cítil jste nějaké napětí?
Přiznám se, že hlediště jsem nijak nevnímal. Člověk se soustředí hlavně na hru a je potřeba říct, že to k ní patří. Je krásné, že lidé mohou i v této strašné době chodit na fotbal, aby ty emoce byly. Protože také emoce se musí posílat z těla ven (úsměv).

Ještě v první půli jste sáhl ke střídání Miroslava Kroutila, jehož ve 36. minutě nahradil Guy Reteno Elekana. Jak komentujete tento krok?
Protože nám chyběli dva hráči ze středové sestavy a zároveň jsme nasadili mladého Štěpána Alexu, chtěli jsme kraje posílit směrem do defenzivy. A jelikož víme, že Štěpán není úplně ideální bránící hráč, zvolili jsme tuto možnost. K tomu, proč šel dolů Mirek – toto střídání mohlo padnout na tři čtvrtě mužstva, dostal ho jeden. Mohl to být kdokoliv, prohrávali jsme 0:1 a museli jsme změnit způsob hry, aby kraje byly více obranné. Na to je Elekana ideální typ a myslím si, že nám tah vyšel.

Poprvé v MSFL se trefil Jiří Tulajdan. Myslíte si, že mu gól pomůže i do dalších utkání?
Hráč se s koncovkou musí umět narodit. K případům Gerda Müllera a podobných hráčů, kteří z ničeho dávali branku, se Jirka neřadí. Má ovšem jiné schopnosti – umí pracovat pro tým a čím víc dá gólů, tím samozřejmě lépe pro něj. Ale jsem rád za všechno, co odvádí pro celý mančaft.

Za Blansko poprvé nastoupil Alois Zeman z Kunštátu, jenž prostřídal v závěru duelu a hned vstřelil branku. Co říkáte na jeho výkon?
Prostě jsme ho poslali na hřiště, aby dal gól, a on to splnil (úsměv). Asi ho budeme povolávat častěji, aby skóroval. K jeho povolání přispělo, že jsme měli před utkáním dva hráče mimo – Vašek Minařík se v sobotu žení a Dominik Blažík má kartu. Nemohli jsme odjet s dvanácti lidmi a nechtěli zasahovat do procesu dorostencům, takže jsme si vypomohli hráči z Kunštátu. Tímto děkuji jeho vedení a trenérovi, že nám umožnili povolat kluky. A pro Lojzu Zemana byl gól třešničkou na dortu.

Teď kousek do budoucnosti: 1. září doma přivítáte Zlín v rámci poháru. Jak vnímáte v kabině, že půjdete na prvoligový celek?
Pro každého to je možnost se ukázat. Jak pro trenéry, tak i pro hráče, že se představíme proti ligovému mančaftu. Jsem za to rádi, přestože víme, že půjde o náročné utkání. Jsme však na nějaké vlně a stát se může cokoliv (úsměv). Hrát se bude dole na Mlýnské, na Údolní se bohužel zrovna bude rekonstruovat trávník, který už byl špatný. Zápasy s Rosicemi a Zlínem proto budeme hrát jinde.

Autor: Tadeáš Mima