Jak se rodilo sobotní vítězství nad Třincem?
Rodilo se to těžce. Třinec byl to těžký soupeř a nepomohl tomu ani těžký terén. Byla to spíš válka, měli jsme i trochu štěstí a povedlo se nám vybojovat tohle důležité vítězství.
V poločase jste ale s výkonem nemohli být spokojeni. Co jste změnili?
Řekli jsme si, že musíme vyhrávat souboje a získávat odražené míče. Ideálně zjednodušit hru, protože terén byl stále horší a horší. Naštěstí jsme měli náskok už v poločase, díky čemuž Třinec musel hrát otevřeně a nám se povedlo přidat další gól.
Druhou branku jste vsítil vy sám. Jak se celá situace seběhla?
Byl tam dlouhý aut z pravé strany, já doufal, že míč propadne, což se stalo. Laho (Lukáš Lahodný, pozn. red.) fantasticky odstavil obránce a já už jen trefoval branku.
Do kádru jste se vrátil po půl roce stráveném ve Vyškově a hned jste začal v základní jedenáctce. Jaké jsou pocity?
Je tu super pocit. Těžko se to popisuje. Jsem neuvěřitelně rád za první start. Věřím, že jich bude přibývat a pomůžu mužstvu k záchraně a co nejlepšímu umístění.
Před utkáním bylo velkým tématem hřiště. Jaké bylo?
Nebylo v dobrém stavu. My jsme raději na hlavním hřišti ani netrénovali. Poprvé jsme na něm byli před utkáním a hodně se bořilo. V zápase to pak bylo horší a horší. Když chtěl člověk dát dlouhý míč, tak mu většinou podjela stojná noha. Nehrálo se na něm úplně dobře.