Radime, jak bys zhodnotil rok 2022 z pohledu mladších žáků?

Z mého pohledu dvěma slovy – jsem spokojený. Tréninková účast áčka i béčka za celé období v průběhu roku 2022 byla téměř maximální, což je pro každého trenéra odměnou. V průměru 20–25 našich hráčů na každém tréninku, co víc si přát? Tohle je i důkaz toho, že hráče s námi fotbal baví a naplňuje je jak v trénincích, tak v zápasech plných emotivních zážitků. Co se týče A-týmu (r.2010), tak jsme ve většině zápasů s kvalitními soupeři drželi krok, a i když to výsledkově pro nás někdy nedopadlo, troufnou si tvrdit, že jsme nebyli horším týmem. Kádr jsme měli široký, takže jsme sestavy po společné domluvě (Pepa Slouka – součást trenérského týmu, Liborem a mnou) poměrně často měnili, včetně rozestavení hráčů na různých postech. Co se týče tabulkového postavení, nacházíme se snad někde v horní polovině, ale priorita to pro nás není, tak se tím ani nezatěžujeme. U B-týmu (r.2011 a mladší) je to stejné. Je to spíše otázka na Libora Škvareninu, ale jsme společně na jedné lodi, cíle máme stanovené a snažíme se k nim postupnými krůčky přibližovat.

Pro mladší žáky je při přechodu z přípravky největší změnou větší hřiště. Na jaké herní principy se u této kategorie nejvíce zaměřujete?

Upřímně jsem měl z přechodu na velké hřiště větší strach, ale musím přiznat, že opak byl pravdou. Hráči si poměrně brzo zvykli na "letiště". Možná větší šok byl pro ně novinka v podobě ofsajdu, ale není se čemu divit. Já sám jsem to nevěděl snad do 6.třídy. To je však spíše otázka taktiky, my se více v naší kategorii soustředíme na rozvoj hráče jako jednotlivce – jde o to, co vlastně po hráči v daném věku chceme, aby uměl a byl připravený pro další přechod do následující kategorie. I proto se na tréninku věnujeme převážně hře v různých formách, kde mají hráči spoustu možností své dovednosti (výběr místa, převzetí míče, obcházení) zdokonalovat - to je naším cílem a prioritou.

Jaký je nyní plán zimní přípravy? Kolikrát týdně a kde budou probíhat tréninkové jednotky?

Po domluvě s naším šéftrenérem mládeže Jiřím Vorlickým a ostatními trenéry v žákovské kategorii, jsme přesunuli 6 hráčů ročníku 2010 do zimní přípravy ke starším žákům, aby se oťukali a zkusili si trénovat s hráči o rok staršími, popř. odehráli nějaké přátelské utkání. Počítáme, že se bude našich tréninků v zimním období mladších žaků, pravidelně zúčastňovat cca 20 hráčů. Začínáme trénovat od středy 11.1.2023, pravidelně pondělí a středa (umělá tráva) a v pátek tělocvična (trénink vedený pod Ivanou Klimešovou – rozvoj pohybových schopností).

V letošní sezóně máme A-tým a B-tým mladších žáků. Jaká jsou kritéria rozřazení hráčů do Áčka nebo Béčka?

Ano, vzhledem k počtu mladších žáků máme dva týmy. A-tým je složený převážně z ročníků 2010 a B-tým z ročníků 2011 a mladších (nyní 5 hráčů). I přes potenciál některých mladších hráčů, kteří mohli naskakovat za A-tým jsme zvolili strategii, aby hráli za áčko hráči ročníků 2010 v co největším možném počtu. Důvodem je skutečnost, že tihle kluci potřebují maximální zápasové vytížení, protože přechází od léta 2023 do kategorie starších žáků, i proto jsme nyní posunuli 6 hráčů na zimu ke starším žákům. Je pravděpodobné, že někteří by mohli ve starších žácích zůstat už na jarní část 2023 a do kádru se postupně zabudovat. Z toho nám plyne, že někteří hráči z B-týmu, by se mohli v jarní části posunout do áčka. Nechci předbíhat a teď určovat koho se to bude týkat. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet.

Práce trenéra Tě stojí volný čas. Jak náročné je všechno zvládat, od práce, přes trénování, po rodinu?

Jako by to bylo včera, když jsem asi před pěti lety poprvé zavedl na hřiště na Údolní syna Sebíka. Trénink vedl pan trenér Miloš Jarůšek s Liborem Škvareninou. Pan Jarůšek na mě nastoupil, ať okamžitě přelezu zábradlí a zapojím se s nimi do tréninku jako pomocný trenér. Výraz z jeho oči byl tak přesvědčivý, že jsem zábradlí přelézt prostě musel. Takový byl můj začátek a pak už nebylo cesty zpět. Práce trenéra je samozřejmě časově hodně náročná, někdy jsme jako trenéři až 5x týdně na hřišti, občas pomůžu i v mladší kategorii, když se některý z trenérů nemůže zúčastnit. Ale nejde jen o hřiště, na tréninky se pravidelně připravuji, i to zabere značnou část z běžného dne. Oporou je mi moje přítelkyně, která mi trenérské působení toleruje a podporuje mě. Někdy to samozřejmě není růžové, ale ono se není čemu divit, při tomhle hobby povolání je toho volného času opravdu málo. Jen pro představu, začali jsme 11.1.2023, končíme někdy 12.6.2023, 4x až 5x týdně na hřišti.

Minulý rok jsi úspěšně složil zkoušky UEFA B licence. Jaká to pro tebe byla zkušenost, změnil jsi po absolvování kurzu některé věci ve svém trénování?

UEFA B licence mi dala různé pohledy na různé situace jak v teorii, tak v praxi. Probíhala v několika 4denních blocích v zimním období (r.2022). Zkoušky pak byly v březnu. Měli jsme poměrně dost teorie, která mi byla v minulých letech poměrně cizí, popravdě úplně to nebyl můj šálek, naopak praxi jsem si užíval v každém počasí (naštěstí bez zranění). Plusem pro nás byla rozhodně jak teorie, tak praxe. Mínusem byl samozřejmě volný čas, který jsme museli obětovat. B licenci mohu jen doporučit. Moje tréninkové metody se nezměnili úspěšným splněním, ale příchodem Jiřího Vorlického do našeho klubu. Máme nastaveny nějaké cíle, kterých chceme na základě tréninkových jednotek a zápasů dosáhnout.

Máš za sebou bohatou a úspěšnou hráčskou kariéru, během které jsi potkal řadu trenérů. Ovlivnil tě některý z nich natolik, že bys ses mu chtěl přiblížit, nebo máš jiné trenérské vzory?

V mé fotbalové kariéře jsem zažil spoustu trenérů. Myslím si, že každý měl, svým způsobem, zásluhu na mém fotbalovém rozvoji. Ten největší měl ale asi můj bratr, se kterým jsem si chodil často kopat ven, defacto pořád od zhruba pěti let. Brácha je o tři roky starší, takže jsem to neměl úplně jednoduché, ale já si to nepřipouštěl. Ještě tam byl můj druhý handicap a tím byla moje výška (o hlavu větší jak kýbl). Vytvořili jsme kolem baráku výbornou partu kluků, se kterou jsme vyrůstali na plácku, kde jsme od jara váleli fotbálek, v zimě hokej. Nikdo z nás neřešil věkový rozdíl. Šlo se hrát a hotovo. Tyhle roky mi dali nejvíc. Tak to cítím. Určitě se musím zmínit o trenéru Ivanu Študentovi, který mě vytáhl do Líšně a dal mi tak příležitost, zahrát si Divizi. V každém týmu jsem měl vždy na hřišti nějaké povinnosti, ale v Líšni to bylo jinak. Trenér mi řekl, ať si místo vyberu a jen tvořím hru směrem dopředu. Připadal jsem si jako tehdy s kamarády před 20 lety. Trenérský vzor úplně nemám. Snažím se soustředit na sebe, jak trénuji, jak se chovám k hráčům, jak s nimi mluvím, jaké pokyny jim dávám. Každý hráč je povahově jiný, hráče znám do detailu. Někdo je flegmatik, někdo cholerik. I to se snažím při komunikaci s nimi zohlednit a je to podle mě hodně důležité pro jejich další rozvoj. Spíše než trenérský vzor, mám vzory hráčské. Rád bych vychoval hráče typu Xavi, Iniesta, Busquets. Vím, že je to velké sousto, ale spíše mi jde o styl, jakým tihle hráči hrají, jedním slovem jsou kreativní – dovedou překvapit i samotného trenéra originálním vyřešením situace.

Chtěl bys něco vzkázat svěřencům nebo zájemcům o fotbal v Blansku?

V dnešní době plné mobilů, Xboxů, PlayStationů, je možná o trochu těžší dítě přivézt do našeho klubu, ale myslím si, že jsme pro něj schopni připravit parádní podmínky pro jejich sportovní rozvoj, vybudovat trvalý vztah ke sportu a když si vstřelí svůj první gól, tak jeho emoce, výraz v očích a radost, nahradí všechny počítačové hry. A jestli se pletu, pak se vám omluvím. Nejen svěřencům, ale všeobecně všem fotbalistům přeji, ať se jim vyhýbají zranění (vím o čem mluvím), to je základ úspěchu na dlouhé cestě fotbalovou kariérou sportu.

Děkujeme za rozhovor a přejeme Ti hodně úspěchů v letošním roce!

Autor - Adam Přikryl